Skip to Content

AKTUÁLNĚ

!!!POZOR, OD 1/4/2018 NÁS NAJDETE NA NOVÉ ADRESE VINOHRADSKÁ 343/6, 120 00 PRAHA 2, TŘETÍ PATRO!!!

V březnu 2018 Ústavní soud rozhodoval ve věci práva dítěte být slyšeno, pokud je rozhodováno v jeho věcech. Soud konstatuje, že právo vyjádřit svůj názor, by mělo být však pouze právem a nikoliv povinností. Dítě musí být o možnosti vyjádřit svůj názor poučeno a pokud je pro něj realizace tohoto práva nepřiměřeně zatěžující, dítě pak může slyšení jako takové či zodpovězení jen konkrétních otázek odmítnout.

Dne 1. 3. 2018 se posilou naší kanceláře stala právní asistentka Zuzana Hrdinková.

V únoru 2018 rozhodoval Ústavní soud ve věci náležitého odůvodnění rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě. Dle ÚS má posouzení zákonnosti vazby pro dotčenou osobu význam bez ohledu na to, zda vazba stále trvá či nikoli. Porušení ústavně zaručených práv a svobod dotčené osoby není zhojeno jejím propuštěním z vazby nebo převedením do výkonu trestu.

Ústavní soud v lednu 2018 rozhodl nálezem, dle nějž by soudy měly zjišťovat názor nezletilých i řízení o předběžném opatření, kterým se prozatimně upravuje jejich styk s rodiči.

Dne 6. 2. 2018 bude L. Hrdá přednášet na celodenním školení pro advokáty v Brně (ČAK) o obětech domácího násilí a zastupování obětí tr. činů. Přihlášky zde https://www.cak.cz/scripts/modules/diary/action.php?id=1730.

Od 1. 1. 2018 přechází naše advokátní kancelář na novou právní formu a s novým jménem: AK Hrdá, s.r.o.

V prosinci 2017 kolegyně Mgr. Cízlová úspěšně složila advokátní zkoušky a od ledna 2018 bude v naší kanceláři působit jako advokát. Gratulujeme!

V prosinci 2017 byl zveřejněn nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2084/16, dle kterého může i poškozený žádat o navrácení lhůty podle § 61 odst. 1 trestního řádu. Ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu lze interpretovat ústavně-konformním způsobem ve prospěch poškozeného. Ústavní soud vyjádřil závazný právní názor, podle kterého pokud poškozený či jeho zmocněnec z důležitých důvodů zmeškal lhůtu k podání opravného prostředku, jímž uplatňuje právo, které nelze uplatnit jinak, než v trestním řízení, má právo na navrácení lhůty podle § 61 odst. 1 trestního řádu obdobně jako v případě žádosti obviněného a jeho obhájce.

Od 1. 12. 2017 se posilou naší kanceláře stala asistentka Anna Klinderová.

V listopadu 2017 se Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 1921/17 vyjádřil k otázce, v čí péči má být dítě v období Vánočních svátků. Ústavní soud v tomto nálezu zdůraznil, že i otec by měl mít možnost se svým dítětem strávit Štědrý den. Představa, že období od 26. 12 do 28. 12. pokrývá období Vánoc, je iluzorní. Má-li být styk nerezidentního rodiče upraven přiměřeně, je nutné, aby měl možnost být s dítětem i na Štědrý den (tedy v ten pro dítě i jeho rodiče "nejsvátečnější" den v roce) – obdobně jako matka dítěte.

Dne 25. 10. 2017 bude JUDr. Hrdá přednášet na celodenním školení České advokátní komory pro advokáty a advokátní koncipienty v Praze a 6. 2. 2018 v Brně na téma Domácí násilí a zastupování obětí trestné činnosti http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=17403&tmplid=15.

V červnu 2017 se Ústavní soud v odůvodnění svého nálezu sp. zn. ÚS 3709/16 podrobně zabýval institutem rekognice a formuloval opatření, která by mohla vedle zákonem stanovených požadavků výrazně přispět ke zvýšení důkazní síly prováděné rekognice, když konkretizoval několik konkrétních podmínek, které musí proces rekognice splňovat.

V květnu 2017 ÚS rozhodl o náhradě škody způsobené poškozením vozidla po dopravní nehodě. Za skutečnou škodu na vozidle je nyní nutno považovat i rozdíl mezi tržní cenou vozidla před havárií a jeho tržní cenou po opravě. Zrušil tak dosavadní praxi, dle které se vedle nákladů na provedení opravy poškozeného vozidla nebylo možné domáhat náhrady škody odpovídající rozdílu mezi jeho tržní hodnotou před poškozením a po opravě. Tato praxe však nerespektovala principy práva na náhradu škody a zejména se zcela míjela s ekonomickou realitou.

Dne 28. 3. 2017 JUDr. Hrdá odpovídala na dotazy diváků TV Nova v online chatu na téma výživného.

V březnu 2017 bylo zveřejněno rozhodnutí Ústavního soudu, které stanovilo postupy pro přiznání nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy oběti trestného činu, která nebyla při zahájení trestního řízení fyzicky přítomna v jednací síni z důvodu ochrany před pachatelem.

V únoru 2017 rozhodl Ústavní soud ve věci zákazu extenzivního výkladu pravidel vazebního řízení. Zejména uvedl, že oOdůvodnění rozhodnutí obecných soudů o vzetí do vazby či ponechání v ní není možno zakládat na jiných vazebních důvodech, než jsou ty, které jsou uvedeny ve výroku vazebního rozhodnutí.

V listopadu 2016 rozhodoval Ústavní soud o nedodržení zásady zákazu reformationis in peius v trestním řízení. Dle ÚS nelze paušálně stanovit, že snížení výměry trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem „vyvažuje“ zpřísnění trestu zákazu činnosti. Je na soudu, aby v případě poměřování přísnosti jednotlivých druhů trestů v každém konkrétním případě zvážil všechny relevantní okolnosti a v tomto směru dospěl k racionálnímu závěru o nutnosti veřejnou žalobou nenavrhované změny trestů uložených soudem nižšího stupně.

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo v říjnu 2016 stanovisko k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti. Stanovisko se zabývá vyživovací povinností prarodičů a dalších předků vůči dítěti, náležitostmi odůvodnění rozhodnutí o schválení dohody rodičů o výživném, vyživovací povinnosti osob, které mají příjem z jiné než závislé činnosti, či otázkou, zda lze po 1. 1. 2.014 spolu s dlužným výživným přiznat oprávněnému i zákonné úroky z prodlení. Na posledně uvedenou otázku odpovídá záporně s odkazem na specifickou povahu výživného, které, vedle majetkové stránky, vykazuje i bezprostřední vázanost na vztahy osobní. Podrobně se stanovisko zabývá i otázkou tzv. potenciálního příjmu, z hlediska podmínek jeho užití na zjištěný skutkový stav, vztahu k trestnímu řízení, podmínek trhu práce, dohod o rozvázání pracovního poměru, jakož i potenciálního příjmu rodiče žijícího v zahraničí.

Dne 26/9/2016 JUDr. Hrdá přednášela v Kroměříži státním zástupcům a soudcům o problematice domácího násilí a zákona o obětech trestné činnosti z pohledu advokáta jako lektorka na semináři Justiční akademie ČR.

V září 2016 Ústavní soud opakovaně upozornil na nesprávný výklad své judikatury obecnými soudy a státními zastupitelstvími, že by snad hrozba trestu nad osm let odnětí svobody sama o sobě byla dostatečným důvodem pro vzetí obviněného do útěkové vazby. Tím spíše pak není dostatečným důvodem pro jeho dlouhodobé držení ve vazbě. Ústavní soud přitom soustavně judikuje, že delší trvání vazby musí být ospravedlněno dalšími závažnými konkrétními důvody, které vylučují nahrazení vazby jiným opatřením podle trestního řádu. Soudy rozhodující o vazbě se také musí vždy pečlivě zabývat konkrétními relevantními skutečnostmi namítanými obviněným, které důvodnou obavu z útěku eliminují.

V září 2016 Ústavní soud judikoval, že smyslem předběžného opatření je ochrana účastníka, který o jeho vydání žádá, přičemž však musí být respektována též práva toho, vůči komu předběžné opatření směřuje. Cílem zásady rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je totiž dosažení spravedlivé rovnováhy mezi stranami sporu. Proto také platí, že má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k takovému návrhu, které se promítnou do úvahy soudu ohledně posouzení jeho důvodnosti. Je tedy povinností soudu vyžádat si před nařízením předběžného opatření vyjádření účastníka, vůči němuž směřovalo.

V srpnu 2016 Ústavní soud judikoval, že kritéria pro rozhodování o svěření dítěte do péče se analogicky uplatní i v případě rozhodování o styku. V tomto ohledu obecně platí, že řízení před soudy má být konáno, a přijatá opatření mají být činěna vždy v nejlepším zájmu dítěte. Pokud obecné soudy rozhodují o úpravě styku, nutno vycházet z toho, že právem obou rodičů je v zásadě stejnou měrou o dítě pečovat a podílet se na jeho výchově, s čímž koresponduje i právo samotného dítěte na péči obou rodičů, a tudíž je-li rozhodnutím soudu svěřeno do péče jednoho z rodičů, pak by tomuto dítěti mělo být umožněno stýkat se s druhým rodičem v takové míře, aby byl postulát rovné rodičovské péče co nejvíce naplněn.

Ústavní soud v červnu 2016 zrušil § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství, který výslovně zapovídal osvojení dítěte osobou v registrovaném partnerství. Obecný soud předložil Ústavnímu soudu zmíněný paragraf k posouzení, neboť jej považoval za diskriminační. Ústavní soud zdůraznil, že je nutné při posouzení přihlédnout ke změně způsobu soužití osob, na druhou stranu připustil jako ústavně konformní zvýhodnění manželského svazku. Podstatu problému nalezl ve skutečnosti, že dle aktuální právní úpravy je možné, aby dítě osvojila i jiná osoba, nežli manželé. Mohlo by pak docházet k absurdní situaci, kdy by osoba žijící v registrovaném partnerství dítě osvojit nemohla, zatímco jiná osoba žijící s partnerem stejného pohlaví neformálně by dítě osvojit mohla.

Ústavní soud se v dubnu 2016 vyjádřil k problematice náhrady újmy na zdraví na namrzlých chodnících, kterou dlouhodobě provádí rozpory v judikatuře obecných soudů. Podle části dosavadní judikatury Nejvyššího soudu se odpovědnost za závady ve schůdnosti týká jen nepředvídatelných závad, s čímž se Ústavní soud neztotožnil. Sám zkonstatoval, že obecný soud má hlavně posuzovat, zda se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel - volba nejbezpečnější cesty, tempo chůze, vhodná obuv aj., ale také zda vlastník komunikace zajistil její bezpečnost pro chodce.

Ústavní soud znovu zdůraznil ve svém rozhodnutí z března 2016 skutečnost, že oba rodiče mají právo o nezletilé dítě pečovat v zásadě stejnou měrou. Konkrétně zkritizoval omezení styku z důvodu zahájení školní docházky a potencionálního nárůstu mimoškolních aktivit s tím spojených. Dále také zdůrazňuje, že je důležité, aby se oba rodiče podíleli na různých aktivitách dítěte, jako například příprava do školy, nikoli se pouze vídali ve volných dnech, tím se totiž zúročí různorodost výchovných a pedagogických schopností obou rodičů.

Ústavní soud v březnu 2016 judikoval, že při uvalení vazby je nutno vycházet ze stavu daného v době rozhodování soudu, nikoli ze spekulací o naplnění těchto podmínek v budoucnu. Například tzv. útěková vazby z důvodu hrozby vysokého trestu musí být podložena reálnou hrozbou vysokého trestu za trestný čin, pro nějž je obviněný aktuálně trestně stíhán, nikoli jeho potencionální možnost překvalifikování. Navíc ani skutečnost existence vysokého trestu nemusí vždy znamenat naplnění důvodu vazby, jelikož je třeba brát v potaz námitky obviněného poukazující na existenci konkrétních skutečností eliminujících důvodnou obavu.

Nejvyšší soud judikoval, že posttraumatická stresová porucha zůsobená oběti trestným činem, a která závažným způsobem zasahuje do života oběti, je těžkou újmou na zdraví.

Ke konci roku 2015 Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele v otázce hranice výše výživného pro rodiče s nadstandardními příjmy. Dle názoru Ústavního soudu musí obecné soudy krom zákonných kritérií přihlížet k obecným racionálním a mravním hlediskům. Ústavní soud potvrdil jako adekvátní nadstandardní výživné, ale s nutností určitých hranic. Rodič by navíc měl mít zaručeno právo učit své dítě hospodařit s penězi, toto právo mu stát nemůže upřít.

Ústavní soud také dospěl v září k závěru, že bylo-li rozhodnuto soudem v členském státu EU o bezodkladném navrácení dítěte, založeném na neoprávněnosti přemístění dítěte ze členského státu Haagské úmluvy do ČR, představují taková zjištění překážku pro meritorní přezkum této otázky českými soudy. České obecné soudy musí konat v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Rady o příslušnosti a uznávání výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti.

V září 2015 Ústavní soud judikoval, že ve sporech o náhradu škody na zdraví je klíčovým důkazem o příčinné souvislosti znalecký posudek. Aby bylo rozhodnutí spravedlivé a přesvědčivé, musí mít znalec k dispozici veškeré dostupné a provedené důkazy, zejména pak ty, které jsou bezprostředně způsobilé ovlivnit jeho závěry. Pokud se tak nestane, jedná se o podstatnou vadu řízení, která má za následek porušení práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud v nedávné době judikoval, že pokud se správní orgány v přestupkovém řízení dopustily procesních pochybení v intenzitě, která „mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé“ a proto bylo odvolací správní rozhodnutí zrušeno krajským soudem, nicméně pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku již nemohlo být pokračováno v dalším řízení, nelze tuto okolnost klást k tíži stěžovatele v tom směru, že mu nenáleží nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení.

V květnu 2015 ÚS judikoval, že rozhodnutí o předběžném opatření má pouze dočasný charakter, a proto ho není možné považovat za „kvazidefinitivní“ rozhodnutí a jeho mechanické prodlužování, obzvláště ve věci odebrání dítěte rodičům, je porušením práva na spravedlivý proces.

V dubnu 2015 ÚS judikoval, že není možné, aby odvolací soud hodnotil pravdivost a věrohodnost důkazů provedených před prvoinstančním soudem, které sám nezopakoval. Odvolací soud při vrácení věci není oprávněn sám vytvářet závěry o skutkovém stavu věci a tím nahrazovat hlavní líčení. Krom toho ÚS zdůraznil, že je nutné postupovat vůči obviněným osobám nestranně, bez ohledu na informace obsažené v opisu rejstříku trestů.

V březnu 2015 ÚS judikoval, že není možné rozhodnutím trestního soudu za použití §80 odst. 1 trestního řádu založit vlastnické právo poškozené společnosti k nemovitostem ve vlastnictví manželky odsouzeného, která sama nebyla odsouzena k ničemu, ačkoliv nemovitost byla zrekonstruována právě z peněz získaných trestnou činností manžela.

V lednu 2015 byl zveřejněn další z řady judikátů ÚS, které se zabývají střídavou výchovou. Dle tohoto rozhodnutí je třeba nařizovat střídavou výchovu i tam, kde spolu rodiče nezletilých nejsou schopni komunikovat.

Dne 22. ledna 2015 povede JUDr. Hrdá seminář pro advokáty a koncipienty na půdě České advokátní komory na téma Domácí násilí a zastupování obětí trestných činů. Všichni zájemci jsou zváni, přihlášky zde http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=13616. Koncipientům se přednáška započítává jako dva absolvované půldenní semináře.

Od 1. 1. 2015 sídlí naše advokátní kancelář na nové adrese, v pasáži Světozor, budova LIGNA a.s., Vodičkova 791/41, 112 09 Praha 1 - Nové Město.

V listopadu 2014 ÚS také judikoval, že povaha sociální sítě Facebook není jednoznačně soukromá či veřejná a orgány činné v trestním řízení musí při zajišťování dat z této sítě postupovat v souladu s trestním řádem.

ÚS judikoval, že součástí práva na plné odškodnění za pochybení při poskytování lékařské péče je i náhrada nákladů spojených s péčí o nesoběstačnou poškozenou osobu v přiměřené výši.

V říjnu 2014 Ústavní soud judikoval, že na tzv. „studium pro studium“ se zákonná vyživovací povinnost rodičů nevztahuje.

V červenci 2014 se JUDr. Hrdá stala členkou nově založené Unie obhájců ČR.

Ústavní soud se nálezem ÚS 2482/13 vyslovil k problematice střídavé výchovy; toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno dalšími dvěma obdobnými rozhodnutími.

Ústavní soud rozhodnutím I. ÚS 2219/2012 judikoval, že dobrověrné nabytí vlastnického práva představuje samostatný originární způsob nabytí vlastnického práva - ve smyslu úpravy starého občanského zákoníku.

Nejvyšší soud vydal metodiku k rozhodování obecných soudů o náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku). Tato metodika slouží ke sjednocení rozhodování všech soudů v ČR a dává poškozeným naději na podstatně vyšší finnanční odškodňování než v minulosti.

JUDr. Hrdá se stala ombudsmankou pro problematiku trestního a rodinného práva a domácí násilí v projektu deníku Blesk.

Zdvořile si dovolujeme požádat zástupce médií, aby se v kauze dopravní nehody ze dne 29.1.2014 na Masarykově nábřeží v Praze obraceli přímo na JUDr. Hrdou, která je zmocněna poškozenými ve věci s médii komunikovat.

1. ledna 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník (NOZ), který podstatným způsobem zasahuje do života každého z obyvatel ČR. Naše kancelář je dobře připravena na změny a je připravena poskytnout všem klientům právní služby v návaznosti na výrazné právní novinky, zejména pak opět v oblasti práva rodinného a náhrady škody, na něž se specializujeme.

Od 1. 8. 2013 jsou účinná důležitá ustanovení zákona o obětech trestných činů. Oběti se mohou nyní snáze domoci svých práv v rámci trestního řízení, odškodnění u Ministerstva spravedlnosti a jejich práva doznala větší ochrany. Zákon o obětech podstatným způsobem novelizoval zejména trestní řád (předběžná opatření, prodloužení lhůty, po kterou trvá zajištění majetku na nároky poškozeného, povinnost soudu poučit poškozeného o právu přihlásit svůj nárok na náhradu škody, atp.).

U vydavatelství Portál vyšla kniha Sexualita osob s postižením a znevýhodněním, na níž se JUDr. Lucie Hrdá autorsky podílela.

Od ledna 2013 se zvýšila sazba DPH, které podléhají služby advokáta, a to z 20% na 21%.

1. 9. 2012 vstoupila v účinnost novela trestního řádu, kterou byla do trestního řízení zavedena možnost uzavření dohody o vině a trestu mezi státním zástupcem a obviněným. Byly také rozšířeny podmínky pro rozhodnutí o tzv. odklonech v trestním řízení.

Zdvořile si dovolujeme požádat zástupce médií, aby se v kauze pplk. Ing. Karla Daňhela obraceli přímo na JUDr. Hrdou, která je zmocněna ve věci s médii komunikovat.

V červnu 2012 Nejvyšší soud ČR rozhodl o tom, že při vypořádání společného jmění manželů je třeba při úvaze o stanovení výše podílů zohlednit i skutečnost, že se účastník v době trvání manželství dopouštěl vůči členům rodiny násilného jednání (domácího násilí).

V květnu 2012 se JUDr. Lucie Hrdá stala externím spolupracovíkem Advokátní kanceláře Bělina & Partners s.r.o. v oblasti trestního práva.

Schválený návrh nového kodexu občanského práva obsahuje významné změny práva dědického a práva rodinného - doporučujeme seznámit se s novinkami ještě před jejich vstupem v účinnost.

Trestní kolegium Nejvyššího soudu ČR vydalo důležité stanovisko, dle kterého člověk, který i v rozrušení či afektu usmrtí pachatele, jenž jej okradl nebo se pokusil okrást, bude stíhán pro vraždu a nikoliv pro zabití.

Od dubna 2011 se JUDr. Lucie Hrdá stala spolupracovníkem Advokátní kanceláře Kříž a Bělina s.r.o., jako trestněprávní specialista.

JUDr. Lucie Hrdá bude dne 16. 12. 2010 přednášet advokátům a advokátním koncipientům na téma Domácí násilí na půdě České advokátní komory. Přihlášky na http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=6116.

Ústavní soud dne 14. 7. 2010 zrušil ke dni 31. 12. 2011 šestiměsíční lhůtu pro popření otcovství dle ust. § 57 zákona o rodině. ÚS dospěl k názoru, že tato lhůta neobstojí z hlediska ústavně zaručených základních práv otce.

Ústavní soud v červnu 2010 zrušil ustanovení trestního řádu, které dávalo státním zástupcům v přípravném řízení pravomoc nařizovat prohlídky nebytových prostor v rámci přípravného trestního řízení. Ústavní soud tak postavil prohlídku nebytových prostor na roveň prohlídek domovních.

Ústavní soud vyslovil zásadu, že obviněný bude vždy po vydání zprošťujícího rozsudku neprodleně propuštěn na svobodu a že stížnost státního zástupce proti propuštění obviněného z vazby na svobodu po vydání zprošťujícího rozsudku nemá odkladný účinek.

Nesouhlas jednoho z rodičů nemůže být bez dalšího vysvětlení překážkou pro střídavou péči o dítě. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 1206/09, podle něhož musejí obecné soudy vždy zjistit důvody nesouhlasu a rozhodnout, zda jsou opodstatněné.

Nejvyšší soud ČR v březnu vydá stanovisko k tomu, jaký obsah má mít rozhodovací doložka ve smlouvě, a v případě, že tyto náležitosti mít nebude, soudy nebudou muset tuto rozhodčí doložku akceptovat,a tedy budou moci ve věci rozhodovat ony, nikoliv rozhodci. Nejvyšší soud tak rozhodl ve prospěch zejména malých dlužníků, kteří si půjčují na úroky, jejichž výše hraničí s lichvou.

K 1.1.2010 vstupuje v účinnost nový trestní zákoník, který podstatným způsobem mění nahlížení na pojem trestného činu a zavádí mnoho novinek, které se významným způsobem odrazí v trestním procesu. Po odborné stránce je na tuto změnu kancelář připravena - JUDr. Lucie Hrdá v této oblasti pořádá školení pro kolegy z řad advokacie.

K 1.1.2010 dochází ke změnám v sazbách DPH - snížená sazba daně bude místo 9% navýšena na 10% a základní sazba daně se zvýší z 19% na 20%.



page | by Dr. Radut